Proces ...

Ráda šiju (šiju dobře, šiju rád :-) ), jsem ale spíš lehce pokročilý začátečník, který se má pořád co učit. Největší mojí slabostí je netrpělivost. Chci mít prostě všechno hrc frc a hotovo. A ono to tak nejde.

Než si na sebe obleču tričko, tak to řádnou chvilku trvá:

Vybrat střih a látku - to jde ruku v ruce. Někdy mám zajímavou látku a hledám vhodný střih, jindy se mi líbí střih a hledám látku. Někdy je to fakt na dlouho, jindy je to jasný. Taky často kupuju látku s tím, že přesně vím, co z toho bude. 

Když máme jasný střih a látku, tak už to lítá :-) 

Podle střihu si vystřihneme všechny díly (a doufáme, že máme dostatek látky)

Pak špendlíme, žehlíme, šijeme, žehlíme, šijeme ..... (a doufáme, že nám něco někde nechybí, nebo nepřebejvá) 

Hrrrr, vrrrrr, au to píchá, sakra to nejde, do prčic zase jsem zlomila jehlu, auuuu to pálí, hrrrrr, vrrrrrr, jůůůůů ono je to celkem hezký ..... 5.6.6

Pak to ozkoušíme (a doufáme, že to je to ono).

Pak to vyfotíme, abychom se mohly pochlubit (a doufáme, že se to aspoň trošku povede a nebude výraznější blbej ksicht či blbá póza, než celkem hezký tričko). Ano ano, tady je póza "budu za modelku a nakonec to vypadá, jako když chci čůrat" ..... 

No a je hotovo. Když to tak čtu, tak ušít tričko je vlastně pohoda.